TIP#744: Co je to WiFi? A co znamenají všechna ta 802.něco?

WiFi je bezdrátová síť. Ač se to nezdá, tak dost zásadní revoluční změna, která přinesla svobodu od všudypřítomných síťových kabelů do domácností, firem i veřejných míst. Dnes WiFi lidé používají automaticky a očekávají, že všude kam přijdou prostě bude možné se připojit k Internetu.

WiFi se objevilo poprvé v devadesátých letech minulého století a první podoba (označená jako 802.11b) slibovala přenosy rychlostí 11 Mbps (megabitů za sekundu). Dokonce o jeden megabit za sekundu rychleji, než tehdy (a dodnes) nejrozšířenější drátová síť, tedy Ethernet. Ten, stejně jako WiFi, ale mezitím urazil dlouho cestu a rychlosti dne spočítáme v stovkách megabitů za sekundu i gigabitech za sekundu.

Dobré vědět je, že drátový Ethernet už tehdy uměl rychlosti vyšší, než ten bezdrátový. WiFi vždy bude pomalejší, než když si po firmě či domě „nataháte“ kabely a pomoci nich připojíte počítače. Co se připojení k Internetu týče, tak vám to asi moc nepomůže, tam rychlosti ve stovkách megabitů, gigabitech či dokonce terabitech hned tak nezískáte. Ale pomůže vám to velmi výrazně tam, kde doma přenášíte soubory. Což obnáší i přehrávání videa a tím i takové to běžné domácí pouštění filmů.

WiFi hraje zásadní roli v připojení mobilních zařízení. Tam totiž  žádný drátový Ethernet port nenajdete a umí jenom WiFi. Mobilní telefon a tablet, ale dnes už i herní konzole, je toho nejtypičtějším příkladem. Notebooky a laptopy stejně tak, byť tam  už se nějaké to drátové připojení najde.

825-330-dir-880l_a1_image-lback

Není to zcela bez problémů

Ale pojďme zpět k WiFi a rychlosti. Je tam jeden zásadní zádrhel, ona rychlost vaší WiFi je totiž maximální a dá se dosáhnout jen za optimálních podmínek. Jakákoliv zeď, rušení a vzrůstající vzdálenost znamenají, že rychlost bude klesat. Dá se to trochu poznat podle „počtu čárek“ na indikátoru připojení k WiFi, lépe pokud se podíváte jak se vašemu zařízení podařilo připojit (kterou z těch 801.něco) a zároveň jaká je síla signálu.

V praxi to znamená, že pokud potřebujete dostat WiFi do kanceláří, rodinného domku či většího bytu, tak musíte pokrýt plochu tak, aby signál byl dostatečně silný. Čeká vás pořízení více WiFi routerů, případně nějaké ty WiFi opakovače. A protože k WiFi routerům (krabičkám s anténami, ke kterým se připojujete) je potřeba nějak dostat Internet (a síť vůbec), tak vás stejně čeká rozvod drátem.

Druhý zádrhel samozřejmě je, že čím více zařízení se na jednu WiFi připojí, tím pomaleji jim to pojede. Deset zařízení na 10 Mbps WiFi by prostě sdílelo oněch deset megabitů. Ve skutečnosti ale daleko méně, protože prapůvodní WiFi velmi výjimečně přinesla deset megabitů, v realitě spíše tak jeden megabit.

Rychlejší WiFi

Po 802.11b (10 Mbps) přišel standard označený jako 802.11g s 54 Mbps (Ethernet drátový v té době uměl bez problém 100 Mbps). Opět ale, šlo o maximální možnou rychlost, dosažitelnou jen za optimálních podmínek. Realita pro 802.11g je spíše někde okolo 5 Mbps.  Někdy okolo roku 2010 přišlo 802.11n s maximem 600 Mbps (Ethernet v té době už běžně umožňoval 1 Gbps).

O tři roky později přišlo 802.11ac a závod o co nejrychlejší WiFI pokračoval – 1.3 Gbps, 2.7 Gbps a nakonec dokonce 5.3 Gbps. To poslední v zásadě ale dosahované agregací několika WiFi připojení a v realitě dosahující rychlosti výrazně nižší. Byť, pravda, zásadně vyšší než to co nabízelo prapůvodní WiFi.

POZNÁMKA: Moderní hyperrychlé WiFi routery skutečně slibují závratne gigabity za sekundu. Dělají to ale opravdu tak, že podporují více frekvenčních metod WiFi a pro účely marketingu a prodeje počítají, že něco dokáže využít všechny tyto kanály na maximum. Realita je, že vaše zařízení se umí na WiFi většinou připojit jenom na jeden způsob/kanál, občas zvládne dva. A tím to celé hasne. Možnost připojit na víc kanálů totiž najdete navíc jenom v pokročilejším hardware.

082.11 2 Mbps 2.4 GHz
802.11a 54 Mbps 5 Ghz
802.11b 11 Mbps 2.4 Ghz
802.11e nadstavba doplňující řízení kvality
802.11g 54 Mbps 2.4 Ghz
802.11n 100 Mbps (přes více kanálů)
802.11ac 433 Mps/1.3 Gbps (přes více kanálů) 5 Ghz
801.11ac Wave 2 6.93 Gbps (přes více kanálů) 5 Ghz
802.11ad 7 Gbps 60 Ghz
802.11ah 900 MHz
802.11r hlavně řešení VoIP roamingu

Dnešní routery, zejména ty do domácností, běžně mají 801.11/a/b/g/n až ac – a když už si nějaký nový budete pořizovat, tak je dobré si kupovat takový, který bude umět obě pásma (2.4 GHz a 5 GHz). A s jistotou, k tomu ještě alespoň jeden Gbps Ethernet port (čtyři LAN + 1 WAN jsou ale poněkud lepší) , protože do nějaké té domácí sítě to určitě zapojovat budete.

Signál a rušení

S drátovým Ethernetem můžete mít síť nataženu do 100 metrů daleko a se zvyšující se vzdáleností (v těchto sto metrech) jde o stále stejnou kvalitu signálu a plnou rychlost. Kam až dosáhne WiFi je složitá otázka. Jde o bezdrátový signál, který se odráží, pohlcují ho tlusté zdi, ničí kovové konstrukce a jakékoliv rušení, které cestou potká. Se stoupající vzdáleností navíc síla signálu sama klesá.

Dnes kamkoliv zavítáte a spustíte si WiFi scanner (viz Co je to WiFi/Packet Sniffer a kde si ho můžu opatřit a co bych o tom měl vědět?), navíc zjistíte, že na jednom místě je běžně více WiFi sítí.

Ve firemních prostředích a městech klidně i desítky na jednom místě. WiFi přitom funguje tak, že má vyhrazené nějaké frekvenční pásmo (2.4 GHz a 5 GHz) kde si jednotlivé kanály rozdělují jeho menší část. Pokud se na jedné frekvenci sejde více WiFI, rušení je velmi výrazné. Ruší se ale i sousedící WiFi. Vyhrává navíc ta, která má větší výkon (podstatnou roli hraje i to, že „mluvit“ na určité kanálu v jeden okamžiku může vždy jenom jedna WiFi, když to napíší zjednodušeně).

Aby to nebylo úplně jednoduché, tak 5 GHz sítě jsou lepší než 2.4 GHz co se dostupnosti šíře pásma týče. Ale přesně opačně to je, pokud jde o dosah a průraznost signálu, takže uvnitř budov prostě bude 2.4 GHz fungovat lépe.

PS: Tenhle tip je kandidát na přepracování a možná rozdělení, stejně tak jako určitě leccos postrádá. Ale už jsem ho dost dlouho „sušil“ v polo hotovém stavu, takže jde ven a uvidíme později.

Advertisements