TIP#717: Co je to impostor syndrome? Syndrom podvodnice?

Probírali jsme tu drama queen či co je to e-peen. A spoustu dalších zajímavých věcí, skrývajících se třeba v jazykovém koutku. Je čas se podívat na další zajímavou věc jménem impostor syndrome (impostor phenonmenon, fraud syndrome), které se v češtině říká snydrom podvodnice.

Ve stručnosti? Strach z toho, že nic neumíte, že se něco takového rozhodně musí provalit, že veškeré kompetence a znalosti předstíráte. Což, popravdě, v řadě firem zjistíte, že je běžný stav, ale bude to tam vypadat poněkud jinak. Ti co nic neumí a usilovně předstírají že umí, totiž zpravidla žádným strachem z odhalení netrpí. Paradoxní na syndromu podvodnice je, že prý jím často trpí úspěšné ženy. Čím úspěšnější, tím více trpí. Proto se také v názvu tohoto syndromu, možná i fóbie, objevuje ženský rod.

Samotné impostor syndrome pochází z roku 1978 ,a podle těch co to takhle pojmenovali je běžné, že lidé si nevěří, že úspěchů dosáhli tím, že opravdu něco umí a něco dokázali. Dost často bývají přesvědčeni, že si úspěch ani nezaslouží. Případně úspěchy prostě označují jenom za šťastnou souhru okolností či dobré načasování.

Stav myslí, který není brán jako onemocnění, takže není ani příliš jasné, jak ho řešit. Což je dosti zajímavé, protože některé zdroje hovoří o tom, že zasahuje až 70 % celosvětové populace. Což by bylo asi poměrně přirozené, kdyby šlo o zdravou a přiměřenou nedůvěru, respektive pochybnosti a tom, že to co děláme, děláme správně. Tedy něco, co by nám pomáhalo se posouvat kupředu.

Nutno dodat, že k impostor syndrome existuje i opačný extrém- Lidé přesvědčení o vlastní nadřazenosti, geniálnosti a neomylnosti. Svým způsobem je něco takového asi mnohem více nebezpečné. Což má také specifické pojmenování, Dunning-Kruger effect. Na tohle téma třeba pěkné čtení v Dunning-Krugerův efekt: Proč hlupák zůstává hlupákem. Při jehož čtení můžete začít myslet na osoby jako Donald Trump či, ať nechodíte příliš daleko, Miloš Zeman a jeho tiskový mluvčí.

Advertisements