825-330-DSC_2170

TIP#272: Jak poznat, že ta zpráva, obrázek či informace je prostě hoax, podvod či čistá lež?

Hoax, možná jste tenhle termín potkali. Označuje podvrh, podvod, vymyšlené věci. Vznikají z různých důvodů a mají různé následky. Některé vznikaji pro pobavení, prostě nachytají lidi a autoři se směji. Jiné vás zmatou a přesvědčí k aktivitě, kterou byste normálně nedělali. V poslední době můžete vidět záplavu hoaxů jiného druhu, politické, dezinformační, vyvolávající nenávist. Zatímco ty pro zábavu tvoří jednotlivci a mají to jako hobby, ty poslední jsou tvořeny na zakázku, jejich tvůrce platí. A zdárně jim v tom pomáhají záplavy hlupáků, kteří jejich díla masově sdílí na sociálních sítích.

Na šíření hoaxů a lží se bohužel běžně podílejí noviny a novináři, ale také internetové servery, které se za noviny pouze vydávají. Chcete pár příkladů z poslední doby? Zkuste Další případ manipulace a vyvolávání paniky nebo třeba Tisíce hlupáků věří, že získají dárky či slevy do Penny Market a Rozdáváme GoPro, iPad, iPhone! (ano, i takto obrovské podvody sem v zásadě patří). Přidejme ještě třeba Ministr Chládek chce čipovat děti! Realita? kde se objevuje jeden ze zásadních principů dobře fungujících hoaxů – stavět na něčem, čemu je obtížné věřit (nebo naopak příliš snadné věří). Na Pooh.cz je podobných věcí popsaných víc, můžete to zkusit přeš štítek scam, Hoax či Podvod.

TIP: V Co je to hoax? jsou ještě nějaké ty další příklady, ale také bližší vysvětlení o co u hoaxů jde a čím jsou škodlivé a nebezpečné.

Že náš President říká cokoliv co ho napadne, to už víme. Kupodivu, tuhle věc opravdu řekl. Hoax zde je ten, že by snad Philip Morris protestovali. Naletěla na to kupa médií.
Že náš President říká cokoliv co ho napadne, to už víme. Kupodivu, tuhle věc opravdu řekl. Hoax zde je ten, že by snad Philip Morris protestovali. Naletěla na to kupa médií.

TIP: Dlouhé roky existující www.hoax.cz je jedno z velmi dobrých míst, kde si můžete zkusit ověřit, jestli se právě nechystáte naletět. Hate Free Culture má tak stále rostoucí část jménem Hoaxy a věnuje se spíš těm politickým či společenským. Dalším zajímavý projektem v tomto ohledu může být Manipulátoři. V zahraničí by vás mohl zajímat Bellingcat.com, ten se ale specializuje hlavně na politické a zpravodajské záležitosti. Případně www.snopes.com či www.hoaxbusters.org (a řada dalších).

Jak tedy poznat hoax, podvod či čistou lež?

Především je vhodné doporučit použít zdravý rozum, ve většině případů to bohatě stačí. Bohužel ale něco takového často chybí a pokud se na vás ze všech stran řítí něco od vašich přátel, tak máte pokušení tomu uvěřit. Nedělejte to, podezíravost, nedůvěra a ověřování jsou velmi velmi potřeba.

Podvody s fotografiemi a obrázky

Pokud je součástí hoaxu obrázek, zkuste použít reverzní hledání (viz Jak najdu odkud pochází nějaká fotografie?). Velmi často vám dá rychle odpověď. Pozorně si také fotografii prohlédněte, možná někdo tvrdí, že se něco děje v Praze a ona to prostě Praha není. Pokud reverzní hledání nefunguje, zkuste ji převrátit, dost často se to dělá, aby se tím znemožnilo snadné dohledání

Můžete se i zkusit podívat na EXIF informace ve fotografii (viz Co je to EXIF, jak si to prohlédnu a co s tím dělají sociální sítě?), pokud to mezitím Facebook nebo něco jiného zcela nezničilo. Ale pozor, tyto informace jsou libovolně měnitelné, takže naopak mohou být záměrně nastaveny tak aby mátly (stejně jako třeba vlastnosti dokumentu ve Wordu). Tyto informace mimochodem obsahují i videa, ale nikoliv ta co byla zpracována a pozměněna YouTube nebo sociálními sítěmi.

Jednu věc si musíte také uvědomit, že dnes je možné libovolný obrázek změnit tak, že z něj uděláte něco zcela jiného. Vynechat, přidat, zkombinovat, vyměnit obličeje, dosadit kompletní lidi někam jinam. Některé změny lze poznat na první pohled, na některé je potřeba si obrázek hodně zvětšit (uvidíte stopy po začišťování). Na některé můžete zkusit využit FotoForensic.

Nezapomeňte také použít klasické hledání obrázků, prostě zkusit najít obrázek, který odpovídá tomu co vidíte na tom, který se možná vydává za něco jiného.

Videa jsou dnes v podvádění velmi častá

Pokud jde o video, tak to bude trochu složitější. protože reverzní hledání videí neexistuje. Tady budete muset zkusit to co budete nejspíš muset udělat stejně. Použít Google/YouTube a hledat podle slov pasujících k popisované „události“. Trochu problematické může být, že k tomu musíte použít i nějaký ten cizí jazyk (angličtinu, němčinu,atd). Budete hledat „podobné“ události/zprávy nebo článek popisují přímo daný hoax. U těch počítačových to půjde snadno, stejně jako u řetězových dopisů, nigerijských spamů, podvodných loterií a dalších vychytávek.

Pokud je video nahrané na YouTube (nebo se vám ho tam nakonec podaří najít, protože ho někdo jenom znovu nahrál na Facebook), tak dost často zjistíte, že je to jiná událost, stará mnoho let. Nebo třeba to, že někdo scénu z filmu vydává za aktuální dění.

TIP: Pro zkoumání videa na YouTube je dobrý YouTube DataViewer. Pomůže vám navíc z videa dostat náhledy, které jsou dost dobře použitelné v již zmíněném reverzním hledání. A zjištění kdy bylo nahráno vám pomůže zjistit, které video bylo nahráno jako první.

Vyhledávání je ale váš zásadní pomocnik

Jak už bylo řečeno výše, pokud jde o nějaký známý hoax, podvrh, řetězový dopis, nigerijský spam, sociální inženýrství, phishing/rhybaření, tak je dost dobře možné, že když vybrané části textu dáte do Google (Bing, Seznamu, atd), tak se dozvíte víc. Možná budete muset texty trochu pozměnit, vybrat jenom část, zvolit jiný jazyk (hoax jsou často z angličtiny přeloženy do češtiny strojově ale i lidmi).

Nejlepší ze všeho je okamžik, kdy falešné noviny (takové ty klasické něcoListy) naletí na něčí vtip, na satirický/humoristický server Infobaden. A z vtipu udělají zpráu.
Nejlepší ze všeho je okamžik, kdy falešné noviny (takové ty klasické něcoListy) naletí na něčí vtip, na satirický/humoristický server Infobaden. A z vtipu udělají zpráu.

Vyhledávat ale nemusíte jenom podle textu, měli byste zkusit hledat i fakta. Třeba pokud někdo tvrdí, že se něco děje někde, zkuste si ověřit zda to místo existuje, jak opravdu vypadá. jaké v něm bylo v době události počasí (pomůže třeba WolframAlpha), jak ono místo vypadá na StreetView od Google. Najít si můžete ale třeba starší fotografie či fotografie od lidí – Google Earth, WikiMapia, FourSquare a velmi pravděpodobně na řadě dalších míst.

TIP: Propaganda a informační válka dala vzniknout záplavě webů šířících výmysly a lži. AC24, Aeronet, různorodé něcolisty (včetně dlouholetých manipulátorů v podobě Parlamentních Listů či novějších Krajských Listů). Bohužel dnes ale nemůžete věřit ani „důvěryhodným“ médiím, viz třeba Odhaleno: Právo, Echo24 a další česká média lhala o syrském trenérovi. V praxi to znamená, že i zprávu z „důvěryhodného“ média dnes musíte brát s rezervou a ověřovat.

Nejste si jisti? Nenašli jste? Zkuste se zeptat

Nepodařilo se vám ověřit pravdivost (či nepravdivost) něčeho, na co jste narazili? Je to možné, zejména proto, že třeba neumíte dost dobře hledat, neznáte potřebný jazyk, nepodařilo se vám při hledání „trefit“ na ta správná slova, co by vás přivedla k cíli.

Zkuste se zeptat svých nejbližších přátel, ideálně ještě předtím, než začnete nějaký ten hoax či podvod vydávat za pravdu a sdílet. Případně to velmi velmi dobře popište při sdílení, včetně toho, že máte pochyby. Na Facebooku pamatujte na to, že když vezmete cizí nasdílený odkaz, tak text který byl v popisu se nebude sdílet dál. Takže to co o tom dotyčný psal se ztratí a vše bude na vás.

TIP: Pokud narazíte na cokoliv zvláštního na sociálních sítích (a Internetu obecně), tak pamatujte, že věci takto zveřejněné se rády ztrácejí. Prostě pokud někoho přistihnete při lži, tak to zpravidla vyřeši v tichosti smazání. Takže si nezapomeňte vše pečlivě dokumentovat. Jak to dělat vám případně pomůže Jak na screenshoty ve Windows (a nejen Windows 10)?